Většina pěstitelů ovocných stromků usiluje o co největší úrody ovoce v daném roce. Zkušení zahrádkáři však vědí, že o kvalitě plodů, jejich velikosti, vybarvení i chuťových vlastnostech rozhoduje vedle správné agrotechniky (v prvé řadě udržovacího řezu) zejména regulace násady ruční probírkou. Jde o zásadní opatření omezující také střídavou plodnost. Vyvážená úroda na stromě zajistí obvykle úrodu i v dalším roce.

Z peckovin je nejdůležitější provádět probírku plodů u meruněk a broskví, kdy je nutné tuto probírku provést před založením pecky, což je zpravidla nejpozději do jednoho měsíce po odkvětu. Probírku plodů provádíme ručně a to tak, že na větvi necháváme větší plůdky, které jsou od sebe pravidelně vzdáleny na šířku dlaně. Je důležité se nezaleknout množství otrhaných plůdků na zemi, které zpravidla bývá až 2/3 z celkové násady. Zbývající množství plodů přinese váhově stejnou, ne-li větší a kvalitnější úrodu než při absenci probírky plodů.V neposlední řadě správně provedená probírka plodů zabrání i rozlamování korun pod tíhou plodů.

U jádrovin platí obecné pravidlo, že na jeden plod by mělo připadat minimálně 7 listů. Termín probírky provádíme ve velikosti vlašského ořechu, kdy na stromě necháváme větší plody, kdy v případě shluků se vybírá vždy ten největší plod, který se ponechá a ostatní plody se buď za pomocí nehtů nebo nůžek oštípou.

Jádroviny:
Jádroviny slabě rostoucích podnožích obvykle sadíme do sponu 1-1,5m. Na středně rostoucích podnožích 2-3m. K výsadbě do plotů (drátěnek) se obvykle doporučují odrůdy na slabě rostoucích podnožích (M9, M26), aby byl růst na drátu snáze korigován. Ke stromkům dáváme celoživotní oporu (kůly apod.) z důvodu slabšího kořenového systému. Vzdálenost řad od sebe volíme dle používané mechanizace pro obdělávání meziřadí, avšak minimální vzdálenost řad od sebe by se měla rovnat výšce stromů v plné plodnosti. (Z důvodu prosvětlení stromů) Maximální vzdálenost řad je rovna součtu šíře poloviny koruny stromů v plné plodnosti obou řad sousedících s meziřadím, šířky mechanizace a 0,5m rezervou. Vzdálenost první řady nebo jednotlivě vysázených stromů od oplocení pozemku se řídí buď šíří používané mechanizace (viz výpočet meziřadí) nebo je to polovina šíře koruny stromu v plné plodnosti 1,5m.


Peckoviny:
Peckoviny obvykle sadíme do sponu 2-3m. Peckoviny se do plotů (drátěnek) nedoporučuje vysazovat, jelikož bývají většinou naočkovány na bujnějších podnožích a jejich růst se na drátu hůře koriguje. Doporučuje se zvláště na větrných stanovištích opora stromků s životností do 5ti let. Vzdálenost řad od sebe volíme dle používané mechanizace pro obdělávání meziřadí, avšak minimální vzdálenost řad od sebe by se měla rovnat výšce stromů v plné plodnosti. (Z důvodu prosvětlení stromů) Maximální vzdálenost řad je rovna součtu šíře poloviny koruny stromů v plné plodnosti obou řad sousedících s meziřadím, šířky mechanizace a 0,5m rezervou. Vzdálenost první řady nebo jednotlivě vysázených stromů od oplocení pozemku se řídí buď šíří používané mechanizace (viz výpočet meziřadí) nebo je to polovina šíře koruny stromu v plné plodnosti 1,5 m.


Sloupovité jabloně:
Jde o jabloně ,které se téměř nerozvětvují.Mají pouze kmen(terminál),na kterém vyrůstá krátký plodonosný obrost.V ideálním případě se vůbec nemusí řezat.Hodí se do malých zahrádek,protože zaberou málo místa,dokážou dát hodně ovoce.Dá se z nich vysázet i živý plot.Vysazujeme je do vzdálenosti 50 až 60 cm od sebe,řady alespoň 2 metry od sebe.Tedy minimální spon 2x0,5m. Jabloň se nechává narůst do výšky zhruba 2,5 až 3 m.

Kadeřavost broskvoní
Na mladých listech broskvoní vznikají z počátku mírně vypouklé žlutozelené, později červené skvrny nebo puchýře. Tyto skvrny se velmi rychle zvětšují zduřují a tím deformují (zkadeřavějí) listovou čepel. Na spodních částech napadených listů se v květu vytvářejí bělavé povlaky houby. Zkadeřené listy zasychají a opadávají. Na plodech vznikají červené skvrny a nepravidelným okrajem. Výjimečně je napadáno u dřevo letorostů. Napadány mohou být jen mladé nerozvinuté listy do velikosti 1 až 1,5 cm. U napadených stromů je větší nebezpečí jejich poškození mrazy.
Chemická ochrana: Kuprikol 50, Flowbrix, Kocide 2000, Champion 50 WP, Funguran OH 50 WP, Delan 700 WDG, Novozir MN 80 NEW, Dithane DG NeoTec.
Termín ošetření: Když raší líska – mnohdy už únor, pokud je teplá zima. Nejpozději v době, kdy praskne vrcholový pupen. Nutno opakovat ošetření 2x po 7-10 dnech.
http://www.agromanual.cz/cz/atlas/choroby/choroba/kaderavost-broskvone.html

Hnědnutí listů meruňky
Napadení se na listech začíná projevovat v průběhu června tvorbou žlutozelených neohraničených skvrn. Skvrny se postupně zvětšují a uvnitř dochází k nekrózám. Později dochází ke spojování nekróz, až dojdek pokrytí celého listu. Dochází k také jejich svinování a předčasnému opadávání.
Chemická ochrana: Dithane DG Neo Tec, Talent, Novozir MN 80 NEW, Syllit 400 SC.
Termín ošetření: První termín ošetření - při opadu okvětních lístků. Je vhodné jej spojit s insekticidním ošetřením (Calypso 480 SC, Biobit XL) proti píďalkám. Druhý termín ošetření – opakovat za 7-14 dní, dle intenzity srážek (v příp. intenzivního deště 7 dní, v případě pěkného počasí 14-21 dní).
http://www.agromanual.cz/cz/atlas/choroby/choroba/hnednuti-listu-merunky.html

Moniliová hniloba plodů peckovin
Slupka i dužnina plodů všech druhů peckovin (meruňky, broskve, slívy, třešně, višně) měkne a hnědne. Na hnědých pletivech se vytvářejí špinavé bílé polštářky. Tyto polštářky jsou většinou uspořádány v soustředných kruzích. Napadené plody opadávají, ale často zůstávají mumifikované viset na stromech, kde jsou poté zdrojem nákazy v dalších letech.
Chemická ochrana: Horizon 250 EW, Teldor 500 SC, Lynx, Ornament 250 EW.
Termín ošetření: V případě deštivého počasí v době dozrávání ovoce nebo v případě poškození slupky (popraskání po dešti, poškození hmyzem) se v době zaměkání ovoce provádí ošetření – důležité je dodržet ochranou lhůtu před sklizní ovoce (Horizon 250 EW – 7 dní, Teldor 500 SC – 3 dny).
http://www.agromanual.cz/cz/atlas/choroby/choroba/moniliova-hniloba-plodu-peckovin.html

Moniliový úžeh (spála) peckovin
Tato choroba napadá především meruňky a višně a v menším rozsahu i třešně. Listy na napadených větvičkách postupně vadnou a usychají. Přitom zůstávají na větvičkách, které vypadají jako spálené (proto též úžeh nebo spála). Příznaky napadení květů, které neopadávají a zůstávají na stromech připomínají poškození mrazem. Na napadených letorostech se často objevuje klejotok, který postupně přechází i na starší dřevo a může být příčinou rozsáhlejšího poškození stromů. Shodný původce je i příčinou moniliové hniloby peckovin.
Chemická ochrana: Horizont 250 EW, Talent, Sporgon 50 WP, Teldor 500 SC, Signum.
Termín ošetření:První ošetření se provádí na počátku kvetení ve stádiu květu - bílý balón. Druhé ošetření se provádí v plném květu. V případě deštivého počasí v průběhu kvetení je nutné třetí ošetření v době dokvétání.
http://www.agromanual.cz/cz/atlas/choroby/choroba/moniliovy-uzeh-spala-peckovin.html

Choroba se projevuje jako bílé moučnaté povlaky na letorostech ,listových růžicích,listech i květech.Infikované listy se podélně kornoutovitě svinují,květy jsou zmenšené,morfologicky pozměněné.Na plodech se objevuje typická síťová rzivost.Stromy postižené každoročními silnými infekcemi mají krátké přírůstky,jsou celkově oslabené a jejich plodnost významně klesá.Významným preventivním opatřením je výběr odrůd odolných na padlí.Chemicky ošetřujeme v období 1 až 2 týdny před květem a dále podle potřeby až do července.Interval mezi postřiky je 7 až 14 dnů v závislosti na infekčním tlaku.Fungicidní přípravky KUMULUS WG,TALENT,TERCEL,DISCUS.

Příznaky choroby se mohou vyskytnout na většině nadzemních orgánů rostlin,ale nejčastější a nejpatrnější jsou příznaky napadení strupovitostí na listech a plodech.Na svrchní straně listů se objevují nejprve hnědozelené,následně šedočerné sazovité skvrny,pletivo,zejména pod staršími skvrnami často i nekrotizuje.Na plodech se onemocnění jako různě velké šedočerné skvrny,pokožka v místě napadení korkovatí a někdy i praská.Při silném napadení dochází k předčasnému opadu listů a mladých plodů.Sklizené ovoce je nevzhledné a často i tvarově zdeformované.K nepřímé ochraně patří vysazování odrůd rezistentních ke strupovitosti.Chemickou ochranu provádíme za suchého letního počasí.Fungicidní přípravky-KUMULUS WG,DISCUS,MERPAN 80 WG.

Na povrchu listů jsou viditelné oranžové až červené oválné skvrny o průměru několika mm. Uprostřed skvrn jsou viditelné černé tečky. Jedná se o tzv. dvoubytnou rez, tzn.,že má dva hostitele. Druhým hostitelem jsou dva druhy jalovců-jalovec čínský a jalovec klášterský. Nepřímá ochrana je dodržení izolační vzdálenosti mezi hrušněmi a jalovci 150 až 200 metrů.Existují rozdíly v náchylnosti jednotlivých odrůd hrušní. Není-li dodržena izolační vzdálenost mezi hrušněmi a zmíněnými druhy jalovců,je třeba počítat s nutností chemické ochrany. Je možné použít přípravky,které se aplikují proti strupovitosti jabloní a hrušní a současně mají dobrou účinnost na rzi. Chemická ochrana by se měla uskutečnit v době před květem a krátce po odkvětu hrušní.

Prvním příznakem napadení je přítomnost čerstvých vpichů na plodech,pod vpichy jsou vykladena bělavá,asi 2 mm dlouhá vajíčka.Vylíhlé larvy později působí známou červivost plodů. Plody v místě napadení měknou a zahnívají,kolem pecky je dužnina zahnědlá.Na raných odrůdách 1. a 2. třešňového týdne téměř neškodí.Nepřímou ochranou je vysazování raných odrůd.Z insekticidních přípravků používáme MOSPILAN 20 SP, SPINTOR, CALYPSO 480 SC.

Ovocné stromy se vysazují v chladném období,v době vegetačního klidu,na podzim přibližně od poloviny října,než je půda promrzlá do hloubky.Stromky je vhodné vysazovat i pozdě na podzim.Při chladném počasí stromky nevysychají a mají lepší podmínky pro zakořenění.Pro výsadbu stromků platí zjednodušeně dvě pravidla.Musí být doba vegetačního klidu,třeba po opadu listů,po výrazném ochlazení,druhé pravidlo je,že stromek musíte být schopni zasadit.Teda,že půda není promrzlá do velké hloubky.Jarní výsadba začíná ihned po rozmrznutí půdy a trvá většinou do konce dubna.Stejně jako na podzim,ranní mrazíky nejsou žádnou překážkou.Při jarní výsadbě je nutné první měsíc stromky důkladně zalévat.V případě,že stromky z různého důvodu nemůžete vysadit ihned,je nutné kořeny stromků založit do přiměřeně vlhké,sypké zeminy a přiměřeně do doby konečné výsadby zalévat.Pokud můžete,vždy je založte venku.Je třeba si uvědomit,že běžné mrazy stromkům nevadí.Hlavně v jarním období je však vždy lepší,když stromky vysadíte co nejdřív.Stromek sázejte tak,že těsně před výsadbou nůžkami zkraťte mírně kořeny.Takto upravený stromek namočte na několik hodin ,nejlépe však na jeden den do vody.V případě,že stromek namočíte do vody déle,vždy můžete poškodit kořeny.Stromek vsaďte do jámy a to tak,aby místo štěpování bylo nad zemí a kořeny nebyly zatočeny vzhůru.Stromek zasypte dobrou zeminou.Zeminu můžete vylepšit zahradnickým substrátem do 20% objemu.Nebo můžete na dno jámy dát kompost,nebo odleželý hnůj,koňský po roce uležení,kravský po třech letech,prasečí až po pěti letech,jinak pálí kořeny.Je lepší hnůj promíchat s původní zeminou.Na tuto vrstvu nasypat asi 10 cm obyčejné zeminy a pak teprve vsadit stromek.V případě,že kompost ani substrát nemáte,zasypte stromek obyčejnou zeminou a ušlapejte.Stromek pak důkladně zalijte.Raději nesázejte do tzv. blátíčka.V takovém případě se kořeny mohou obalit neprodyšnou hmotou z hlíny a stromek může uhynout.Na podzim můžete stromek částečně ostříhat z důvodu např. přepravy.Stromek při přepravě vždy chraňte proti větru.Počítejte s tím,že menší část odřezané větve vyschne.Nechejte si rezervu,abyste mohli stromek ořezat na konečnou velikost na jaře.Každý stromek ,i špičák,je nutné ořezat.Na stromku ponechte 3 až 5 základních větví po dvou až šesti očkách.Větve ořežte tak,aby poslední očko směřovalo ven.Řezné rány zatřete voskem,nebo latexem.V případě.že chcete stromek vyšší,boční větve stromku na jaře ořežte a nechte vyrůst větve z vrcholu terminálu.Vyrostou stejně dobře a rychle,jak z větví,které jste ořezali.Nedávejte umělá hnojiva,nebo vápno na dno jámy.Nedávejte hnůj,nebo umělá hnojiva na povrch při výsadbě.V zemině s přidaným hnojivem stromek většinou velmi těžko koření a v létě pak uschne.Umělými hnojivy (NPK,Cererit) přihnojujte až začátkem června.Při podzimní výsadbě můžete přihnojit dříve,třeba v polovině května.Stromek je nutné první rok přiměřeně zalévat,jinak přes léto,nebo i na jaře,uschne.Stromky však zbytečně nepřelévejte..Na nadměrnou zálivku jsou citlivější třešně a višně.Nezapomeňte však stromky zalévat i v srpnu.Kmeny první rok ničím nenatírejte.Pro dobré prospívání stromků je dobré udržovat okolí stromků v bezplevelném a nezatravněném stavu.

Vhodný způsob a doba pro prořezávání ovocných stromů závisí na konkrétním druhu,stáří a stavu dřeviny.Stromy neřežeme za silného mrazu,hrozí pak vysoušení a praskání dřeva.Vhodné není ani vlhké počasí či déšť,kdy hrozí průnik infekcí ránou do dřeva.Na řez používáme vždy kvalitní a ostré nářadí.Jádroviny (hrušně ,jabloně,kdouloně,atd.) nejčastěji řežeme v předjaří,tj. pozdní únor až březen.Peckoviny (třešeň,višeň,meruňka,slivoň,) se řežou v březnu až do května,protože zejména meruňky jsou teplomilný ovocný druh,náchylný na poškození mrazem.Tímto řezem podpoříme růst nového dřeva.Jádroviny obecně snášejí všechny typy řezu.Mají schopnost vytvářet plodonosný obrost na různě dlouhém i starém dřevě a snadno se řezu přizpůsobí.Peckoviny na rozdíl od jádrovin plodí a zastavují růst mnohem dříve.Peckoviny snadno vyholují větve a tak je nutno tvorbu nových výhonů podporovat řezem.Řezem ovlivňujeme tvar a výšku stromů,ale především výnos ,velikost a kvalitu plodů.Při pravidelném řezu se obnovuje plodonosné dřevo,ovocné stromy se nevysilují a mají delší životnost i zdravotní stav.Řez je potřeba provádět pravidelně,protože na stromě neošetřeném řezem rostou dlouhé nerozvětvené výhony,které často nenesou květní pupeny a pokud ano,tak až na jejich konci.Způsoby provedení řezu jsou různé,s ohledem na potřebnou intenzitu řezu,životní období dřeviny,roční období,nebo ovocný druh.Životní období dřeviny jsou tři:období růstu,tehdy je uplatňován výchovný řez,období plodnosti,kdy se provádí řez udržovací neboli průklest a v období stáří se provádí zmlazovací řez.

Bobuloviny jsou na řez středně náročné.Z angreštů a rybízů odřezáváme staré a odplozené výhony.Každý rok tak provedeme zhruba o jednu třetinu.Nejlepšího ovoce se dočkáme z jednoletých,případně dvouletých výhonů,které mají světle hnědou barvu.Staré,tmavé a příliš rozvětvené výhony je třeba odstranit.U stromkových forem postupujte stejně jako u řezu ovocných stromků,je potřeba zapěstovat vzdušnou korunu.U maliníku a ostružiníku necháváme jen jednoleté mladé výhony,u nichž můžeme mírně zkrátit nevyzrálé konce.Odplozené výhony odstraňujeme.Kanadské borůvky se řežou stejně jako rybíz,tedy tak,že staré dřevo odstraníme a ponecháme jen jednoleté a dvouleté výhony.

Protože každá odrůda raší a roste jinak,je nejlepší určovat termín podle kvetení.S počátkem kvetení ustává hlavní tlak mízy.Časnější řez mnohem více slzí.Vyvarovat by jste se měli řezu,jakmile začínají tvrdnout skořápky,až do doby jarního rašení.Optimální termín řezu je v pozdním jaru,v období po vyrašení listů do konce května ,ve vyšších polohách i později při délce letorostů alespoň 10cm.V tomto období ořešáky po řezu neroní mízu a rány do konce vegetace vytvoří kalus.Ořešák lze prosvětlovat i v průběhu srpna,kdy rány taktéž neroní mízu. Pro ořešák stále platí zásada,že než špatný řez v nevhodnou dobu,je lépe neřezat vůbec.Přetrvává názor,že si ořešák sám vytvoří přirozenou korunu bez potřeby řezu.Ve skutečnosti ale platí,že samovolně utvářené koruny mohou mít řadu nedostatků.Vznikají vidličnatá rozvětvení způsobená předčasným kvetením,pozdními jarními mrazíky,odumřením vrcholové části výhonu vlivem sucha,nedostatečného vyzrání,zimních mrazů apod.Pokud se vysazuje špičák ,je nezbytné nejprve provést řez na korunku.Optimální výška kmínku ořešáku je 150-180 cm.Pokud se vysazuje kratší špičák,po výsadbě se nezakracuje.Při výsadbě stromku s korunkou se ponechají 3 až 4 základní výhony a terminální (hlavní) výhon.Ponechané výhony se zakrátí na 2 pupeny.Současně je důležité odstranit všechny konkurenční výhony.V průběhu vegetace se postranní obrost na kmínku buď přímo odstraňuje ve větevním kroužku,nebo zakracuje za prvním listem.Všechen obrost z kmene i rezervní letorost musí být do poloviny srpna odstraněn.

Monitoring dospělců v červenci a srpnu pomocí žlutých lepových desek natřených lepem , nebo pozorováním výskytu dospělců na listech a plodech ( osluněná strana koruny). Žluté lepové desky rozvěšené ve velkém počtu na vnější , osluněné straně koruny a svinuté rohy k sobě, nebo ve tvaru kříže, slouží částečně k přímé ochraně - zahubí samice před vykladením vajíček. Z preventivních metod lze využít sběr a otrhávání napadených ořechů s larvami, což sníží výskyt dospělců v příštím roce. Napadené ořechy je možné spálit , nebo zakopat hluboko do půdy , aby dospělci nemohli proniknout na povrch. K ošetření stromů proti vrtuli ořechové není v ČR dosud povolen žádný přípravek , účinné by však mohli být přípravky registrované proti vrtuli třešňové ( Calypso , Danadim Progress, Reldan , Spintor). Při zjištění prvních dospělců na lepové desce , nebo na plodech , se provede první oštření. V závislosti na použitém přípravku a počasí se další ošetření provede za 7-14 dní. Nejvyšší účinek má ošetření na začátku období kladení (cca konec července až polovina srpna), které omezí předčasný opad ořechů. Na zahrádkách, kde je ošetření velkých stromů problematické, se v zahraničí doporučuje připravit návnadu s insekticidem ( nejčastěji Spintorem). Přípravek je přidáván do vodou naředěné melasy a vzniklý roztok je postřikem aplikován na vnější stranu koruny, především na osluněnou část , kde se dospělci nejčastěji vyskytují. Je třeba použít trysky s velkým otvorem a nízký tlak , aby se vytvořily kapky cca 5 mm velké. Ošetření se opakuje po 7-10 dnech.

Na ovocných dřevinách se vyskytuje celá řada různých mšic. Zelená , nebo zelenočerná mšice jabloňová způsobuje na jabloních a hrušních svinování listů, zkrucování letorostů a deformaci plodů. Různě zbarvená mšice jitrocelová je příčinou deformací a typického zčervenání listů jabloní. Deformace a žloutnutí listů hrušní způsobuje mšice svízelová. Mšice broskvoňová způsobuje svinování a deformaci listů broskvoní. podobné příznaky na slivoních způsobuje zelená mšice slívová, která však napadá meruňky i broskvoně. Zkroucení letorostů a svinování listů třešní je způsobováno černou mšicí třešňovou. Převážná většina mšic přezimuje na původních hostitelích ve fázi vajíček. Mšice jabloňová žije celoročně na jabloních , ale ostatní mšice většinou odlétají na léto na jiné rostliny a před zimou se vracejí na původního hostitele. Proti škůdcům je vhodný insekticid na přírodní bázi -Jarní ošetření(Inporo), který se aplikuje postřikem od rašení do začátku růžového poupěte. V průběhu vegetace je možné použít přípravky , kterými se ošetřují ovocné dřeviny při prvním výskytu mšic. Znovu můžete použít přípravek na přírodní bázi, nebo chemický insekcid Mospilan 20 SP.

Drobné ovoce , kromě jahod, je vhodné vysázet na podzim, mezi koncem září a polovinou listopadu. Méně častá je výsadba na jaře nebo u kontejnérových rostlin v průběhu celé vegetace. Aby jste vytvořili vhodné prostředí, je důležité vědět, jak velký bude keř, popřípadě stromek nesoucí ovoce, tedy kolik místa potřebuje kolem sebe. Také je třeba se zamyslet nad půdními a světelnými podmínkami. Drobné ovoce totiž většinou vyžaduje slunné a chráněné místo s propustnou půdou. Keře vysazujeme do vzdálenosti cca 2 metry od sebe, stromkové potřebují rozestup 1 metr.